Malá skupinka starších skautů vyrazila přivítat léto 19.–20. června 2026 na minipuťáček do malebné krajiny Oderských vrchů.
Na vlakovém nádraží v Odrách se nás sešlo pět: Vedoucí Marek a dále pak Suši, Pírko, Pavel a Zorka. Motoráčkem v 17.33 jsme se dopravili do Svatoňovic, odkud jsme nabrali západnísměr k údolí Odry. Předpověď počasí hlásila vymetené nebe a teploty nad 30ºC, takže hlavní prioritou bylo mít dostatek tekutin, pokrývky hlavy a sluneční brýle.
Po zhruba 4 kilometrech jsme se octli v krajině těžby břidlice. Nahlédli jsme do břidlicového dolu a na večeři jsme využili venkovního posezení u Ďáblovy tlamy – bývalé těžební jámě. Kousek v lese jsme našli hezké místo, kde jsme rozvěsili hamaky a plachty na spaní. Tím, že byl lesík docela hustý, tak jsme měli v noci krásnou tmu. V noci nastal kolem krásný klid, který narušovaly jen vzdálené dozvuky festivalu v Budišově, troubení jelenů a štěkání srnců.
Ráno jsme se probudili do dne jako obrázek, udělali si snídani (včetně l-u-x-u-s-n-í-h-o citronového chlebíčku) a pomalu vyrazili údolím říčky zpátky do Oder. Studánka Na Budišovce sice málo ochotně, ale i přesto tekla, takže jsme mohli nabrat chladivou vodu. Cesta údolím byla poměrně hezká, u Čermenského mlýna nás zaujala zajímavá chata anebo zjištění, že se nacházíme na části trasy Stezky Českem. V údolí pod Soví skálou jsme objevili hezké tábořiště a krátce po poledni jsme dorazili k občerstvení u Spálovského mlýna. Bohužel kvůli probíhajícímu dětskému táboru měli zavřenou kuchyň, takže jsme si jen chvíli odpočinuli a pokračovali dále. Naštěstí o kousek dále fungovalo občerstvení, kde jsme mohli nabrat energii malým obědem.
Hezká a příjemná část našeho putování skončila v Heřmánkách, odkud jsme pokračovali do Oder většinou po cyklostezce, která byla většinou exponovaná na slunci. Ve stínu bylo 32ºC, když se zadařilo jít pod stramy, bylo to příjemnější. Moc takových možností ale už na trase nebylo. Kdybychom v Heřmánkách čekali na vlak, museli bychom zde zůstat sedět hodinu. Za tuto dobu jsme ale byli schopni dojít zpátky do Oder. Naštěstí dobrá nálada a vzájemné povzbuzování dost pomohlo. Výpravu jsme zakončili v místní samoobsluze nákupem vychlazeného pití a nanuků.
Celkem jsme ušli 28 kilometrů a použili 4 zkratky. Minipuťáček hodnotili všichni účastníci jako velmi zdařilý a máme zase na co vzpomínat.
